Klášter
Klášter augustiniánů byl v Borovanech založen v roce 1455, jeden z prvních, které v Čechách vznikly v pohusitských válkách. O založení se zasloužil zámožný českobudějovický měšťan Petr z Lindy, který také klášteru odkázal veškerý svůj majetek. Klášter spravovali Rožmberkové, ale později byl Vilém z Rožmberka donucen pro špatné hospodaření klášter uzavřít. Roku 1630 byl augustiniány obnoven. V r. 1785 byl klášter po realizaci josefínských reforem definitivně zrušen a prelatura upravena Schwarzenberky na zámek.
Areál kláštera tvoří:
budova kostela Navštívení Panny Marie,
kaple Panny Marie Karmelské,
budova fary s lapidáriem v křížové chodbě a
tzv. zámek (bývalá prelatura kláštera), ke kterému přiléhají další hospodářské budovy.

Borůvkobraní
Ojedinělá gastronomicko-kulturní akce, kde se vše točí kolem borůvek, proběhne v červenci v Borovanech. Soutěž v pojídání borůvkových kynutých knedlíků, borůvkový jarmark a hospoda s borůvkovým pivem, likérem i pálenkou, rady pro pěstitele kanadských borůvek…
Na borůvkovém řemeslném jarmarku s občerstvením zakoupíte borůvkové džemy, lívance, koláče, kremrole, borůvkové portské víno, náušnice, hrníčky a další dárkové předměty. Program zpestřují výstavy, koncerty, přednášky, divadelní představení pro děti a soutěže, například v pojídání borůvkových kynutých knedlíků a koláčů či mistrovství světa v chytání borůvek do pusy.

Koupaliště
Koupaliště se nachází v klidové zóně města blízko centra a nabízí krásný výhled do krajiny. Jeho originalita spočívá v biologickém způsobu udržování čisté vody, který je zajištěn bez chemické úpravy a probíhá ve filtračních lagunách působením vodních rostlin a přírodních ekosystémů.

Buškův hamr je unikátní zachovalý a zcela funkční vodní hamr z přelomu 18. a 19. století. Jedná se o historickou kovárnu na vodní pohon, kde je do dnešních dnů zachovalé veškeré zařízení: výheň, dobové kovářské náčiní i buchar, brus, dmychadlo. Celé zařízení je poháněno třemi vodními koly, jež uvádějí do chodu buchar, brus a dmychadla u výhně. K přívodu vody na kola slouží hamru uměle vybudovaný náhon s přepadovou vodní kaskádou. Uvidíme vantroky neboli dřevěná koryta na vodu, která padá na tři kola a ta pohánějí jednotlivé přístroje potřebné pro výrobu předmětů ze železa. Veškeré toto zařízení lze za příznivého stavu vody vidět v provozu. Po domluvě je možná prohlídka vnitřku Hamru.

Zapsání Českého Krumlova na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO bylo bezesporu zlomovým okamžikem v novodobé historii města. Sám akt zapsání města na seznam byl významným signálem celému kulturnímu světu o tom, že na jihu Čech se nachází cosi unikátního. Město, kdysi sídlo šlechtických rodů Rožmberků, Eggenberků i Schwarzenberků, se ovšem v té době již dostávalo do povědomí turistické veřejnosti především návštěvou španělské princezny Kristiny a následníka britského trůnu, prince Charlese. Po roce 1992 byla ve vedení města přijata filosofie hovořící o vybudování kulturně kongresového centra a tím vlastně byla potvrzena základní orientace města na turistický ruch.

Dnešní město Český Krumlov vítá rok co rok kolem jednoho miliónu návštěvníků, kterým nabízí více než 400 kulturních pořadů ročně. Kromě dnes již uznávaných hudebních festivalů nabízí dále například Egon Schiele Art Centrum, aktivity Agentury českého keramického designu, unikátní zámecké divadlo a v neposlední řadě i neobyčejně zajímavou městskou zástavbu, kde každý ze stovek jednotlivých domů dýchá svou bohatou historií. Sociologické průzkumy potvrzují, že návštěvník se do města opakovaně vrací, protože není možné při jedné návštěvě absorbovat vše, co v oblasti historie i kultury město nabízí. Součástí dnešního věhlasu Českého Krumlova jsou zcela jistě i návštěvy představitelů evropských královských rodů či řada mezinárodních kongresů a seminářů.

Zámek
Druhý největší hradní a zámecký komplex v České republice patří k nejvýznamnějším památkám ve střední Evropě. Zámecká věž s celým areálem tvoří jednu z dominant města. Na prvním zámeckém nádvoří se nachází zámecké lapidárium, v němž jsou vystaveny originály barokních soch ze zámeckého areálu. Od doby panování posledních Rožmberků jsou na zámku chováni medvědi. Nad příkopem, kde přebývají, se rády zastavují nejen děti. Původně gotický hrad ze 13. stol. byl rozšířen ve stol. 14. a v 16. stol. renesančně přestavěn. V 17. a 18. stol. byly provedeny barokní a rokokové úpravy. Prohlídka zámeckých komnat, ale i např. zahrady a dalších míst celého areálu zanechají v návštěvnících pocit, že se na chvíli ocitli v dobách, kdy se chodbami procházela šlechta.

Otáčivé hlediště
Každoročně se tu od června do září odehraje průměrně osmdesát představení, jež navštíví na 55 000 diváků z tuzemska i zahraničí.
Provozovatelem otáčivého hlediště je od jeho vzniku Jihočeské divadlo se sídlem v Českých Budějovicích. Na divadelní produkci před otáčivým hledištěm se podílejí všechny jeho čtyři umělecké soubory – činohra, opera, balet a loutkohra.

Zámek Hluboká nad Vltavou vypadá naprosto pohádkově a jistě by nikdo neodmítl bydlení v tak krásném sídle. Pravé zámecké bydlení se vám nejspíše již nesplní, ale prohlídku bohatých interiérů a zámeckého parku si nenechte ujít. Současná podoba zámku vznikala během let 1840 – 1871 a velkým vzorem přestavby se stal královský zámek Windsor.
Naši národní kulturní památku zámek Hluboká najdete na příkrém ostrohu nad řekou Vltava, blízko Českých Budějovic. Na výlet si vyhraďte alespoň jeden den, protože Hluboká nad Vltavou vám nabízí hned několik prohlídkových okruhů, které určitě přivítáte s nadšením. Po seznámení s interiéry se vydejte do zámeckého parku s cizokrajnými dřevinami nebo na věž z nádherným výhledem na krajinu kolem. Velmi pěkně připravená je i Alšova jihočeská galerie, která je umístěna v neogotické jízdárně. Kvalitní a významné sbírky českého gotického, moderního a současného umění doplňuje i soubor nizozemského a evropského malířského umění. Mezi zajímavé exponáty patří gotické madony. Jednu z nejnavštěvovanějších památek v naší zemi se nezdráhejte navštívit, správa zámku se snaží okruhy stále vylepšovat a připravovat něco nového.

Zoo Hluboká

Přijďte se podívat do Zoo Hluboká, která chová přes 300 druhů zvířat. Zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou má rozlohu více než 4,5 hektaru.

Hojná voda je národní přírodní památka v okrese České Budějovice. Nachází se v Novohradských horách na jihovýchodním svahu Vysoké, 3 km jihovýchodně od vsi Staré Hutě. Spolu s Žofínským pralesem je českým nejstarším chráněným územím. Důvodem ochrany je pralesovitý porost horské smíšené bučiny s řeřišnicí trojlistou a s druhově bohatou avifaunou a významnou entomofaunou.

V roce 1698, kdy se šířila sláva léčivého pramene v Hojné Vodě, byl nedaleko od něj (asi 1,5 km) na severním úbočí Kraví Hory objeven pramen další, který brzy zastínil původní lázně v Hojné Vodě. Přímo nad novým pramenem byla postavena mariánská kaple a kolem ní vznikala osada zvaná Brünnel, později Dobrá Voda. Kaple brzy nestačila zástupům poutníků, kteří přicházeli i z ciziny, a tak tu byl v letech 1708 – 1715 z podnětu hraběte Karla Alberta Buquoye postaven výstavní poutní chrám Panny Marie Dobré rady (též Nanebevzaté). Buquoy si u kostela postavil letohrádek, fungovaly zde lázeňské budovy poskytující horké i studené vanové koupele. Nová osada byla oddělena od starší Hojné Vody a v toce 1717 získala statut městečka.

Barokní terasovitě řešená stavba chrámu s dvěmi zdaleka viditelnými věžemi bývá někdy připisována Kryštofu Dienzenhoferovi. Umístění chrámu v krajině, jeho výstavnost a bohatost zařízení vyvolávají velkolepý dojem. Centrální prostor na eliptickém půdorysu vrcholí osmibokou lucernou. Pro panstvo bylo určeno místo při ochozu za oltářem, naproti kruchtě. Vybavení je vesměs z 18. století a vedle obrazů a soch mu dodávají působivosti i bohatě zlacené plastiky. Z nich stojí za pozornost alegorické barokní sochy pod kazatelnou, například postava s kosou – Čas nebo Věčnost, která drží v ruce do kruhu stočeného hada, symbol nekonečnosti a koloběhu přírody.

Pod vstupní dvouramenné schodiště kostela s kamenickou výzdobou je sveden pramen a je zde u menší otevřená trojdílná kaple s plastikami . U sochy piety léčivá voda vytéká. Za chrámem směrem ke svahu je úzké nádvoří, uzavřené ambity s křížovými klenbami.

Chrám byl nákladně opraven a je za poplatek přístupný. Stavbu s mělkým založením však trvale ohrožují paradoxně právě vodní prameny, nad nimiž stojí.

Naproti kostelu stojí fara z 18. století s trojúhelníkovým štítem členěným pilastry a zdobeným jehlanci a koulemi. V jižním průčelí jsou mezi okny výklenky se sochami. Fara dnes slouží jako domov řeholnic.

Z prostranství před kostelem je nádherný výhled do kraje, a to k Novým Hradům, za dobré viditelnosti i na Třeboňsko a k Jindřichovu Hradci.

Kleť je se svou nadmořskou výškou 1084m nejvyšší horou Blanského lesa. Na Kleť každoročně zavítá několik tisíc turistů z různých koutů regionu a celé České Republiky. Je snadno dostupná ze všech klíčových měst a míst v okolí (Český Krumlov, Zlatá Koruna, Křemže…) a to jak automobilem, tak i cyklostezkami. Na samotný vrcholek vede několik cest a lanovka dlouhá 1752m, která funguje již od roku 1961. Z kulturních akcí stojí za vidění například známý Běh na Kleť konaný v zimě nebo návštěva planetária a hvězdárny. Kleť samotná poskytuje unikátní rozhled v celém okruhu 360° a byla v minulosti využívána zejména jako místo vhodné pro mapování okolí. Z naší rozhledny, kterou dal vystavět v roce 1822 kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, lze dokonce spatřit krásu Alp. Patří k nejstarším rozhlednám v Čechách a je pojmenována po svém zakladateli – Josefova věž.

Nové Hrady byly ve středověku významnou pohraniční pevností. V pramenech je doloženo slovanské hradiště, ve 13. století zde byl vybudován vrcholně středověký hrad (Gretzen) patřící rodu Vítkovců. Po roce 1620 se Nové Hrady stávají rezidenčním městem Buquoyů, kteří zde sídlili až do roku 1945, a to nejprve v přestavěném rožmberském domě na náměstí, přebudovaném na barokní rezidenci, později v nově vybudovaném raně klasicistním zámku na okraji historického centra města. Východní část území města (katastrální území Nakolice, Obora u Vyšného a Vyšné) byla k Československu připojena až 31. července 1920 jako součást tzv. Západního Vitorazska a v rámci Čech začleněna do soudního okresu Nové Hrady v politickém okrese Kaplice. Původně tato tři katastrální území náležela k Dolním Rakousům.
Příslušnost obce: v roce 1850 obec Nové Hrady v okrese Nové Hrady; 1869 obec v okrese České Budějovice; 1921 obec v okrese České Budějovice; 1931 obec Nové Hrady (německy Gratzen) v okrese Kaplice; 1950 obec Nové Hrady v okrese Trhové Sviny; 1961 obec v okrese České Budějovice.

Hrad

Zdaleka viditelný vrch klenbovitého tvaru – Kraví hora (původně Kamenná h.) – patří k nezaměnitelným dominantám Novohradských hor. Na jejím 953 metrů vysokém vrcholu nalezneme skalní hradby, množství izolovaných skal a známý bizarní granodioritový útvar „Napoleonovu hlavu“, 10 m vysokou. Dříve dobytkem vypásané (odtud změna názvu na „Kraví horu“, německy „Kühberg“) kamenné moře dnes náletem zarůstá. Železná vojenská hláska z roku 1989 (pravděpodobně poslední minulého režimu) těsně pod vrcholem, byla v roce 2001 přestavěna na telekomunikační věž a současně rozhlednu, přidáním podpěr a točitého schodiště. Po zdolání 129+1 schodu můžeme z plošiny ve výšce 24 metrů spatřit nejen okolní vrcholy (Vyskoká, Kuní hora, rakouský Mandelstein, Tischberg a Aichelberg), nebo jihočeskou pánev na severní straně, ale za dobrého počasí i šumavské vrcholy Smrčina, Plechý či Knížecí stolec nebo dokonce Alpy na jihu. To se ale poštěstí jen několik málo dní v roce. Celková výška hlásky je 37 metrů. Rozhledna je volně přístupná po celý rok. Výchozím bodem bývá nejčastěji Hojná Voda (dobrá možnost parkování), odtud pohodlně po zelené nebo strměji po červené (cca 1,5 km). Poněkud delší variantou je přístup z Dobré Vody.

Jeden z typických barokních areálů, postavených důsledně na základě symbolických čísel: zde trojky jako symbolu Boží trojice. Centrem je šestiboký kostel se třemi oblými a třemi hranolovými kaplemi. Šestiboký ambit akcentován třemi hranolovými věžemi ve středech tří svých stran. Dodatečně dostavěná trojboká kaple u studánky s trojúhelníkovými okénky. Studánka u kostela má podle pověsti léčivé účinky.Vnitřní zařízení kostela pochází celé z počátku 18. století.

Poutní areál je dostupný pěšky z centra Trhových Svinů (přibližně 2 km) po červené značce (směr Slavče) nebo naučné stezce Trhové Sviny (přes Buškův Hamr s exposicí hamernictví). Autem lze dojet po silnici III. třídy k Boršíkovu, za osadou U Svaté Trojice odbočuje vpravo (ve směru od Svin) vozová cesta. Je možná prohlídka.